Lusakou po silnici

18. září 2011 v 18:49
A je to, mám za sebou první zkušenost s chaosem afrického velkoměsta. Na plánu směna dolarů na kwachy, návštěva internetové kavárny, oběd a nákup. Ráno jsem vstala už o půl sedmé. Čekala jsem na telefonát od Moniky, která tou dobou měla přiletět do Lusaky, aby tu natočila pár záběrů pro svůj dokument o českých dobrovolnících v Africe, a aby pak pokračovala dále na sever do nějaké vesnice, kde se plánuje výstavba nové školy. Trpělivost mi došla zhruba o půl desáté. V jedenáct už jsem seděla v internetové kavárně, kam mi taky došla od Moniky zpráva z Johannesburgu v Jihoafrické republice. Není nad dobrou domluvu!
City Of Hope se nachází na samém okraji Lusaky, do centra to trvá dobrou půlhodinu autem. Dá se říct, že hlavní město Zambie se rozprostírá kolem jediné hlavní silnice, Great East Road, jakési tepny Lusaky. Samotná cesta do města je zážitek. Pro řidiče ze starého kontinentu může problém představovat fakt, že se v Zambii, bývalé anglické kolonii, řídí na levé straně vozovky. Je to docela nepříjemné i pro chodce, který je zvyklý podívat se nejprve doleva, když přechází silnici. Což je, mimochodem, doslova sebevražedná záležitost. Přechodů pro chodce totiž v Lusace moc nenajdete (vlastně si neuvědomuju, že bych tam za celý den viděla jeden jediný...). Takže pokud chcete přejít čtyř, místi šestiproudovou silnici, musíte prostě vytipovat ten správný okamžik, kdy zrovna nic nejede (a to moc často nebývá). V tom lepším případě máte uprostřed ostrůvek, na kterém můžete spočinout, většinou však zůstanete trčet uprostřed silnice na plné čáře. Zambijci už mají v tomhle sportu pochopitelně praxi, takže ve chvíli, kdy vy trčíte jako blbec už čtvrtou minutou bezradně na jedné straně vozovky a marně sbíráte odvahu vběhnout do toho vteřinového intervalu, který dělí dvě za sebou jedoucí auta, každé průměrně rychlé zambijské dítě by bylo na druhé straně už třikrát.
Asi úplně nejbezpečnější způsob, jak překonat vozovku, je na světelné křižovatce, kdy auta stojí. Tohle je obecně dost příznivý moment. Kromě chodců ho totiž využívají také pouliční prodavači (když stáhnete okýnko, můžete si koupit noviny, náušnice, nebo třeba růženec), žebrající děti (ty šťastnější mají nějakou tu slepou babičku nebo dědečka, kteří pomohou zvýšit tržbu) i političtí agitátoři (zejména touto dobou, dva dny před prezidentskými volbami).
Jak funguje městská hromadná doprava asi není potřeba nějak podrobněji popisovat. Stejně jako ve většině ostatních afrických zemí jízdní řády neexistují - autobus jede, až je plný. Pozor! pod slovem PLNÝ si nelze představit to, že jsou všechna sedadla obsazená. PLNÝ znamená narvaný tak, že už se do něj nikdo další nevejde.
Pokud nemáte vlastní auto ani nechcete jet městskou hromadnou dopravou, můžete si vzít taxík (na výběr máte mezi provozci autorizovanými a těmi, co svou živnost provozují na černo). O ceně se pochopitelně smlouvá a co se kapacity vozidla týká, platí to samé co o autobusech. Náš taxikář nás do svého auta zkušeně naskládal pět i s týdenním nákupem a na otázku, jestli je to vůbec povoleno, odpověděl s odzbrojující logikou: "You have to get home somehow, don´t you?" A provezl nás smogem a prachem Lusaky ve svém taxíku, jehož zpětná zrcátka byla beze zbytku polepená fotkami a volebními slogany jednoho z prezidentských kandidátů.
A jak to dopadlo s Monikou? Do Lusaky přiletěla v devět večer. Jela jsem ji vyzvednout na letiště s naším řidičem Danielem, který mi po cestě stačil vyznat lásku a požádat mě o ruku. Při cestování zambijsou metropolí se vám prostě může přihodit úplně cokoliv Usmívající se
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tomáš Tomáš | E-mail | 22. září 2011 v 21:00 | Reagovat

Ahojky, tak jsem se jedním dechem začetl do všech zápisků. Opravdu skvělé :-) Kdybych neseděl doma u PC budu si myslet, že jsem v Africe :-) Tak trochu tichá závist. Jen tak dále. :-) Už se těším na další článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama